Archivováno NK ČR

Friedlaender z Malheimu

Rodina Friedlaenderů (Friedländerů) pocházela ze středočeských Uhlířských Janovic, kde se také narodil její nejslavnější člen, později nobilitovaný Friedrich Friedlaender(1825-1901). Po studiích na vídeňské Akademii a praxi u v atelieru slavného malíře Ferdinanda Georga Waldmüllera (1793-1865) podnikl roku 1850 studijní cestu do Itálie a roku 1854 do Paříže. Od roku 1856 žil trvale ve Vídni a postupem času se stal jedním z nejslavnějších rakouských žánrových malířů. Byl jedním z iniciátorů a spoluzakladatelů Vídeňské umělecké společnosti (Wiener Künstlergenossenschaft).
 
Umělecké zásluhy Friedricha Friedlaendera byly mnohokrát odměněny. On sám byl rytířem I. třídy bavorského Záslužného řádu sv. Michaela, rytířem belgického Leopoldova řádu, nizozemského řádu Lva a francouzského řádu Čestné legie. Roku 1867 se stal členem císařské komise na světové výstavě v Paříži a za svou činnost byl vyznamenán zlatým Záslužným křížem s korunou. O dva roky později mu za umělecké úspěchy rakousko-uherský panovník udělil rytířský kříž řádu Františka Josefa. V září 1871 byl Friedlaender jmenován členem komise pro přípravu světové výstavy ve Vídni, připravovanou na rok 1873. Zásluhy, jež prokázal při přípravě této akce, František Josef ocenil 27. října 1873 řádem Železné koruny III. třídy.
 
O šestnáct let později požádal Friedrich Friedlaender o povýšení do rytířského stavu na základě stanov tohoto řádu. Listinou z 21. července 1889 byl povýšen do rytířského stavu s predikátem rytíř Friedlaender z Malheimu (Ritter Friedlaender von Malheim) a získal následující erb:
 
Stříbrno-červeně dělený štít. V pravé polovině jsou tři šikmá červená břevna, v levé tři stříbrné štítky (2:1). Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby s červeno-stříbrnými přikrývadly a každá s dvěma zavřenými křídly, ze kterých je přední stříbrné a zadní červené. Pod štítem je stříbrná, červeně lemovaná páska s červeným heslem DURARE.
 
Friedrich Friedlaender roku 1846 konvertoval ke katolictví a o devět let později se oženil s Marií, dcerou dvorního rady Václava Wacka (od roku 1861 rytíře Wacka z Orlic), se kterou měl sedm dětí. Malířství se věnoval prostřední z jejich synů, Alfred (*1860) a dvě dcery. Nejstarší syn Rudolf (*1858) byl soudním radou a přísedícím senátu pro trestní záležitosti c. a k. soudu nejvyššího dvorního maršálka, nejmladší Friedrich (*1868) lékařem, primářem vídeňského Wilhelminenspitalu a profesorem zdejší univerzity. Po anšlusu Rakouska nacistickým Německem roku 1938 rodina Friedlaenderů emigrovala.

NáhledPřílohaVelikost
rytíř Friedlander z Malheimurytíř Friedlander z Malheimu142.31 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře