Archivováno NK ČR

Flesch

Poslední nobilitovanou větev rodu Fleschů založil Josef (1871-1928). Jeho děd Sigmund (Salomon) Flesch (1801-1868) se v duchu rodinné tradice zabýval zpracováním kůží. Zatímco jeho starší bratr Philipp (1780-1852) zůstal v rodném Rousínově, kde založil koželužnu, odešel Sigmund do Vídně. Roku 1840 konvertoval ke katolictví a získal zdejší měšťanské právo. Roku 1840 založil v Unter Sankt Veit koželužnu Sigmund Flesch & Comp. Ve Vídni získal několik nemovitostí a jako významná osobnost byl jmenován reprezentantem spolku Wiener Kaufmannschaft, který roku 1863 založili vídeňští obchodníci jako sociálně podpůrnou a dobročinnou organizaci. Za své zásluhy získal rytířský kříž řádu Františka Josefa.
 
Roku 1822 se oženil s Betti Neusteinovou († zřejmě 1866). V manželství se narodili čtyři synové, kteří založili vlastní linie. Nejstarší Sigmund (1823-1894) se usadil v Terstu. O druhorozeném Rudolfovi (*1826) nejsou bližší informace. Nejmladší Berthold (*1830) vlastnil továrnu na kožené výrobky a byl v letech 1868-70 prvním purkmistrem Unter Sankt Veit.
 
Třetí syn, Josef (1827-1902) se stal šéfem otcovy firmy Sigmund Flesch & Comp. Oženil se se svou sestřenicí Rosou (1846-1910), jedinou dcerou brněnského podnikatele a majitele továrny na výrobu koženého zboží v Brně Adolfa Flesche (1813-1879). Vedle tří dcer, Fanny, Betty a Idy, měl i dva syny. Starší Richard (1868-1896), c. k. poručík v záloze 8. pluku hulánů, se stal společníkem podniku Sigmund Flesch & Comp., ale zemřel velmi mladý. Jediným dědicem rodového jmění se tak stal druhorozený Josef (1871-1928).
 
Josef byl jako podnikatel mimořádně schopný. Roku 1910 stál u vzniku akciové společnosti Spojené koželužny Flesch, Gerlach, Moritz (Vereinigte Lederfabriken Flesch, Gerlach, Moritz) s kapitálem 2,2 milionu zlatých, která převzala závody firem Sigmund Flesch & Comp., Jacob Gerlach & Söhne, Wien-Stadlau und Kath. Moritz & Söhne. Výroba se nově koncentrovala v továrně ve Vídni-Stadlau, kde pracovalo na 300 zaměstnanců. Flesch byl správním radou podniku a stejnou funkci zastával i v Moosbrunnerské sklárně, a. s. (Moosbrunner Glasfabrik). Jeho aktivity byly odměněny titulem císařského rady a řády Železné koruny III. třídy a Františka Josefa.
 
Tato ocenění Flesch získal zřejmě na základě své dobročinné činnosti a ta byla zřejmě i důvodem jeho nobilitace, kterou navrhl roku 1914 ministr kultu a vzdělávání. Císař František Josef I. podnět schválil a nejvyšším rozhodnutím ze 1. května 1914 udělil Josefovi bez taxy prosté šlechtictví. Flesch zřejmě o plánovaném povýšení věděl. Jen tak si totiž lze vysvětlit, že pouhý den po nobilitaci, 2. května, požádal ministerstvo vnitra o zhotovení listiny a schválení navrženého znaku. Diplomem z 26. května 1914 získal Josef Flesch predikát von a erb:
 
V červeném štítě tři stříbrná křídla spojená do vidlice. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je stříbrné křídlo.
 
Josef von Flesch se neoženil a zemřel bezdětný roku 1928 ve Vídni.

NáhledPřílohaVelikost
von Flesch (1914)von Flesch (1914)128.35 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře