Ettenreich, Neumann-Ettenreich von Spallart

Zakladatelem a zároveň jediným členem rodu Ettenreichů byl Josef Ettenreich (1800-1875). Po léta žil jako vídeňský měšťan a řeznický mistr a nebyl nijak slavnou osobou. Jeho osud se zcela změnil 18. února 1853. Tehdy totiž potkal na procházce na vídeňských hradbách mladého císaře Františka Josefa I., který se zde procházel v doprovodu pobočníka hraběte Maxe O´Donella. Ve stejnou chvíli na panovníka nožem zaútočil mladý krejčovský tovaryš János Libenyi, Maďar z města Czakvaru. Vysoký límec maršálské uniformy však hrot nože stočil a zbraň Františku Josefovi způsobila pouze pět centimetrů dlouhou řeznou ránu na týle a v zadní části krku. Než mohl atentátník bodnout ještě jednou, vrhl se na něj Ettenreich. Libenyi sice řeznického mistra setřásl, ale to se již probral ze šoku hrabě O´Donell, tasil šavli a vyrazil útočníkovi nůž z ruky. Společně s Ettenreichem pak atentátníka srazil na zem a drželi tak dlouho, než na místo dorazila stráž. Za prokázané hrdinství byl Ettenreichovi udělen rytířský kříž nedávno založeného řádu Františka Josefa a 23. dubna 1853 byl povýšen do rytířského stavu s prominutím všech tax a poplatků predikátem rytíř/Ritter von a byl mu udělen erb:
 
Zlato-červeně čtvrcený štít. V první a čtvrtém poli je černý orel s červenými jazyky, který má na prsou červený, stříbrně lemovaný štítek, se stříbrnými literami FJ. Ve druhém a třetím poli se vidí hradební koruna se čtyřmi stínkami, pod kterou jsou dvě spojené ruce, ze kterých pravá je oblečena v rukavici s manžetou – vše stříbrné. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby. Klenotem na pravé s černo-zlatými přikrývadly jsou dvě otevřená křídla: pravé zlato-černě, levé černo-zlatě dělené, na levé přílbě s červeno-stříbrnými přikrývadly jsou pak tři paví pera – stříbrné mezi červenými.
 
Protože Josef rytíř Ettenreich měl jedinou dceru, požádal krátce po jejím sňatku s nadporučíkem Robertem Neumannem o přenesení svého titulu na něj, aby se mohl psát rytíř Neumann-Ettenreich (Ritter von Neumann-Ettenreich) a císař této prosbě 13. června 1854 vyhověl (viz Neumann ze Spallartu).

Když byl Robertův otec Josef  (1797-1880) 22. ledna 1875 povýšen do rytířského stavu s predikátem von Spallart, získal tento přídomek i on (Neumann-Ettenreich von Spallart), ovšem bez toho, aby zároveň přijal otcův erb. 
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Županič, Jan, Nová šlechta Rakouského císařství, Praha 2006.
 

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com