Erlanger

Císař František Josef I. povýšil mejvyšším rozhodnutím z 18. června 1871 Raphaela von Erlanger narozeného 17. června 1805 ve Wetzlaru, šéfa bankovního domu Erlanger ve Frankfutrtu nad Mohanem, Vídni, Paříži a Londýně, generálního konzula Portugalského královtví, konsula švédsko-norského, prezidenta Hornohessenské železnice a Rakousko-německé banky, držitele velkokomturského kříže královského bavorského Záslužného řádu sv, Michala, čestného velkokomturského kříže velkovévodského oldenburského Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka, komtura královského portugalského Kristova řádu a královského švédského Vasova řádu, komtura 1. stupně řádu Svatého hrobu Vykupitelova v Jeruzalémě, rytíře císařského ruského řádu Sv. Anny II. třídy s brilianty, královského italského  řádu sv, Mořice a Lazara, královského švédského řádu Severní hvězdy, důstojníka řeckého řádu Spasitele, držitele knížecího schwarzburského Čestného kříže a dalších vyznamenání, který 19. listopadu 1859 obdržel doživotní baronát od portugalského krále a jehož sasko-meiningenský kníže Bernhard Erich Freund povýšil 9. října 1860 do sasko-meiningenského šlechtického stavu, do stavu svobodných pánů. Listinou z 25. srpna 1871 mu udělil predikát Freiherr von a erb:

Polcený štít. Vpravo v modrém je stříbrné břevno se dvěma stříbrnými mincemi nesoucími reliéf lidské hlavy. Vlevo ve zlatě je svisle postavená černá kotva. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní korunovaná turnajská přílba s modro – stříbrnými a černo – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená křídla, pravé modré se stříbrným břevnem, levé zlaté s černým břevnem, mezi nimi kotva ze štítu. Štítonoši jsou dva gryfi s červenými jazyky, pravý dělený modro - stříbrně se stříbrnou zbrojí, levý černo - zlatě se zlatou zbrojí. Gryfové stojí na bronzové arabesce, z níž visí modrá páska se stříbrnou devizou RAST ICH, SO ROST ICH.

Manželka Raphaelova vnuka Victora Rafaela narozeného roku 1868 ve Wiesbadenu Alexandrine rozená Mussicu (* 1869 Colentina, Rumunsko) žádala roku 1902 (nedatováno, na podacím razítku ministerstva vnitra je datum 6. března 1902) o povolení, aby její syn Nicolaus Demeter Victor směl spojit obě rodová jména. František Josef I. ji vyhověl nejvyšším rozhodnutím 28. dubna 1902 a upravil jméno a predikát na Freiherr von Erlanger-Mussicu.

 

Michal FIALA

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com