Archivováno NK ČR

Eisler z Eisenhortu

Johann Eisler se narodil 11. června 1807 v Uničově. Coby čtrnáctiletý nastoupil 28. března 1821 službu v rakouském vojsku jako tambor u 3. pluku polního dělostřelectva. Po dvou a půl letech se stává 23. září 1823 zaměřovačem, od 16. října kanonýrem. 21. dubna 1825 je převelen k bombardovacímu sboru, od něj 1. července 1839 zpět k 3. dělostřeleckému pluku, v letech 1841 – 1847 je opět u bombardovacího sboru. 1. května 1847 je jako nadporučík převelen k 2. praporu polního dělostřelectva Erzherzog Maximilian a v jeho řadách se účastní revolučních bojů roku 1848. Velel dělostřelectvu v pevnosti Peschiera, kterou ve dnech 12. dubna až 31. května obléhalo piemontské vojsko, za což byl 30. listopadu 1848 vyznamenán řádem Železné koruny III. třídy. Jako velitel muničních zásob chorvatsko-slavonského vojska bána Jellachiche se účastnil bitvy u Velencze a v říjnu téhož roku podstoupil kampaň končící dobytím vzbouřené Vídně. Následujícího roku jako velitel pěší baterie šestiliberních kanonů č. 17 se účastnil v řadách 10. vojenského sboru hraběte Schlicka bojů u Puszta Harkály (26. duben), dobytí Rábu (28. červen), bitev u Komárna (2. a 11. červenec) a u Dreispitz (10. srpen), za což obdržel 24. dubna 1850 Vojenský záslužný kříž. V nastalých mírových časech se pohyboval u různých dělostřeleckých pluků. Válka roku 1859 jej zastihla jako majora u 6. pluku polního dělostřelctva a velitele muničních zásob 4. armádního sboru. Za Prusko-rakouské války roku 1866 byl v hodnosti plukovníka a velitele 3. dělostřeleckého pluku Pichler šéfem dělostřelectva 10. pěšího sboru generála Gablenze, s nímž byl 21. června v bitvě u Trutnova a 28. června u Nového Rokytníka. S platností k 1. srpnu 1866 byl penzionován. Celkem sloužil v armádě 45 let a čtyři měsíce.

Listinou z 20. ledna 1870 jej císař František Josef I. na základě Řádu železné koruny III. třídy povýšil do rytířského stavu, udělil mu predikát Ritter Eisler von Eisenhort a erb:

V černo – stříbrně děleném štítě je zlato – červeně dělený lev s červenou zbrojí a jazykem držící v pravé tlapě  stříbrný hořící granát. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. rostoucí zlatý lev ze štítu, přikrývadla černo – zlatá; II. dva rohy, pravý dělený červeno – stříbrně, levý opačně, mezi nimi červená kvádrovaná věž s cimbuřím o čtyřech stínkách prolomená černou bránou s polospuštěnou zlatou mříží a dvěma černými okny vedle sebe, přikrývadla červeno – stříbrná.

 

Michal FIALA

NáhledPřílohaVelikost
Eisler von Eisenhort 1870Eisler von Eisenhort 1870178.14 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře