Archivováno NK ČR

Eisenstädter de Buziás

Listinou danou v Schönbrunnu 2. května 1872 povýšil císař František Josef I. Simona Eisenstädtera, velkoobchodníka v Temesváru, jeho syny Fülöpa, Ármina, Ignácze, Árona, Antala, Nándora a Róberta a dcery Julii, Herminu a Józefinu vzešlé z manželství s Ernestinou Guttmann do uherského šlechtického stavu, uděluje jim predikát buziási (de/von Buziás) a erb:

Uvnitř stříbrné bordury s deseti přirozenými včelami čtvrceno. 1. v černém zlaté šikmé břevno s černou alchymistickou značkou pro železo. 2. v modrém pět šípů se stříbrnými hroty a opeřením a zlatými dříky svázaných uprostřed stříbrnou stuhou. 3. v modrém na zeleném trávníku skála uprostřed s jeskyní, z níž vytéká přirozený potok, který se dole zatáčí doleva. 4. v černém zlaté ozubené kolo o čtyřecch špicích a šestnácti zubech. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými a modro – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý lev s červeným jazykem. Pod štítem se vine zlatá páska s černou devizou DILIGENTIA ET CONCORDIA.

 

Michal FIALA

NáhledPřílohaVelikost
Eisenstaedter von Buzias 1872Eisenstaedter von Buzias 1872188.48 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře