Archivováno NK ČR

Desimon von Sternfels

3. srpna 1799 povýšil rakouský císař František I. Franze Desimona (1766-1845), komorního prokurátora a radu zemského hejtmanctví v Gorici, do rytířského stavu, udělil mu predikát ze Sternfelsu/von Sternfels a erb:

Pod modrou hlavou se třemi zlatými hvězdami je ve zlatě modrý lev s červeným jazykem. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby s modro – zlatými přikrývadly. Klenoty: I. rostoucí lev ze štítu; II. tři pera, jedno zlaté mezi dvěma modrými.

S manželkou Franziskou rozenou svobodnou paní von Andrian-Wernburg měl tři syny, Pompeja, c. k. okresního hejtmana, Morize, c. k, polního pormaršálka a prostředního Antona Klemense (*Gorice, 16. listopadu 1800, +Korneuburg 14. července 1867), krajského hejtmana v Korneuburgu, který jako jediný zanechal potomstvo. 26. července 1859 se oženil s pětadvacetiletou Marií (+1905), dcerou Clauda von Barrault, hejtmana v Petrovaradínu, a měl s ní dceru Marii Josefu Annu Antonii Franzisku (*Korneuburg, 24. srpna 1862). Na její žádost z 25. dubna 1918 přenesl císař Karel I. nejvyšším rozhodnutím ze dne 7. srpna 1918 (diplom 10. listopadu) jméno a erb na jejího manžela Maxe Beyera a jejich děti.

 

Michal FIALA

NáhledPřílohaVelikost
Desimon von Sternfels Desimon von Sternfels 198.78 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře