Archivováno NK ČR

Bienerth-Schmerling

Vzestup novošlechtického rodu Bienerthů byl mimořádně rychlý. Na počátku jeho slávy stál Karl Bienerth (1825–1882), který byl jako syn c. k. hejtmana přijat na prestižní vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě (Wiener Neustadt). Po jejím absolvování sloužil krátce u pěchoty, ale záhy prokázal takové organizační schopnosti, že byl povolán do štábu. V letech 1848-1849 se zúčastnil války v Itálii s mimořádným úspěchem. Za statečnost v bitvě u Novary mu císař vyjádřil nejvyšší spokojenost a udělil Vojenský záslužný kříž. Tím začala jeho mimořádně úspěšná kariéra a on sám záhy se dočkal dalších významných ocenění. Nejvyšším rozhodnutím z 1. ledna. 1858 za vynikající služby získal řád Železné koruny III. třídy, který mu dával možnost požádat o udělení rytířského titulu. Bienerth toho ale využil až o dva roky později, v březnu 1860. To byl už i rytířem Leopoldova řádu, jenž mu byl udělen 15. srpna 1859  za zásluhy prokázané ve válce se Sardinií a statečnost, kterou osvědčil v bitvě u Solferina.
 
Listinou z 28. března 1860 císař František Josef I. povýšil majora Bienertha do rytířského stavu s predikátem rytíř Bienerth (Ritter von Bienerth) a udělil mu erb, který si důstojník zvolil jako symbol svých vojenských úspěchů:
 
V zeleno-stříbrně polceném štítě šikmo položený meč se zlatým jilcem a záštitou. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby se zeleno-stříbrnými přikrývadly. Z pravé vyrůstá hnědý kůň, na levé se vidí obrněná paže držící v obrněné ruce meč se zlatým jilcem a záštitou.
 
S mimořádným úspěchem válčil v Itálii i roku 1866. Za hrdinství v bitvě u Custozzy mu císař 18. července  1866 udělil řád Železné koruny II. třídy s válečnou dekorací, na jehož základě byl Karl Bienerth, tentokrát již plukovník generálního štábu, 20. října 1868 povýšen do stavu svobodných pánů s predikátem svobodný pán Bienerth (Ritter von Bienerth) a byl mu polepšen erb:
 
V zeleno-stříbrně polceném štítě šikmo položený meč se zlatým jilcem a záštitou. Na štítě stojí koruna svobodných pánů a na ní dvě korunované turnajské přílby se zeleno-stříbrnými přikrývadly. Z pravé vyrůstá hnědý kůň, na levé se vidí obrněná paže držící v obrněné ruce meč se zlatým jilcem a záštitou.
 
Karl svobodný pán Bienerth se oženil s dcerou významného rakouského politika, státního ministra (1860-1865) a dlouholetého prezidenta nejvyššího soudu Antona rytíře Schmerlinga (1805-1893). V tomto manželství se narodil syn Richard (1863-1918), který se stejně jako jeho děd začal věnovat politice. Není nepravděpodobné, že na počátku jeho kariéry stál právě původ a zejména rodinné kontakty. Již jako zkušený muž byl Richard Bienerth roku 1906 jmenován nejprve do správcem ministerstva kultu a vyučování a pak jeho řádným ministrem, v letech 1906-1908 zastával funkci ministra vnitra a roku 1908 se stal předlitavským ministerským předsedou. Po pádu své vlády roku 1911 byl jmenován dolnorakouským místodržitelem a tento úřad zastával až do listopadu 1915, kdy byl na vlastní žádost ze zdravotních důvodů penzionován. Při této příležitosti jej 28. listopadu 1915 císař František Josef povýšil do hraběcího stavu a 21. prosince téhož roku mu dovolil přijmout erb a jméno svého děda a psát se hrabě Bienerth-Schmerling (Graf von Bienerth-Schmerling). Listinou z 11. ledna 1916 pak získal právo spojit svůj erb se znakem rodu Schmerlingů:
 
Čtvrcený štít se zeleno-stříbrně polceným srdečním štítkem, ve kterém je šikmo postavený meč se zlatým jílcem a záštitou. První a čtvrté pole zadního štítu je červené se zeleným trojvrším v patě, z jehož prostředního pahorku vyrůstá latinský kříž podpíraný ve spodní části úzkými zlatými břevny vyrůstajícími ze sousedních pahorků. Druhé a třetí pole je zlaté s černým břevnem, ve kterém se vidí tři zlaté růže. Na štítě stojí hraběcí koruna a na ní jsou tři korunované turnajské přílby. Z prostřední se zeleno-stříbrnými přikrývadly vyrůstá bílý, doleva hledící hřebec. Pravá s červeno-zlatými přikrývadly nese mezi dvěma otevřenými červenými křídly figuru kříže s podpěrami ze štítu. Levá přílba má přikrývadla černo-zlatá a klenotem jsou dva zlaté buvolí rohy, každý s černým břevnem, mezi kterými se vidí obrněná paže, držící v obrněné ruce šavli se zlatým jílcem a záštitou, která má na čepeli nabodnutou tureckou hlavu. Štít drží dva přirození, en face hledící leopardi stojící na bronzové arabesce.
 
Županič, Jan, Nová šlechta Rakouského císařství, Praha 2006.

NáhledPřílohaVelikost
svobodný pán Bienerth (1868)svobodný pán Bienerth (1868)121.53 KB
hrabě Bienerth-Schmerling (1916)hrabě Bienerth-Schmerling (1916)202.98 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře