Archivováno NK ČR

Balzar

Johann Balzar se narodil v kraňském Laibachu (dnes Ljubljana, Slovinsko) 14. března 1863, ale domovsky příslušný byl do korutanského Bleibergu. Do armády vstoupil v nejnižší hodnosti k pěšímu pluku č. 17 dne 22. března 1880, kadetem-svobodníkem se stal 18. srpna 1881. Po postupu dalšími kadetskými hodnostmi byl povýšen naporučíka 1. května 1885, na nadporučíka 1. května 1889 a na hejtmana II. třídy 1. listopadu 1895. K 1. listopadu 1898 byl převelen k pěšímu pluku č. 21, v jehož řadách byl 1. května 1899 povýšen na hejtmana I. třídy. K 1. dubnu 1902 je přemístěn k pěšímu pluku č. 17 a od 29. dubna 1906 je umístěn u zeměbrany, konkrétně u pěšího pluku č. 4. Od 1. listopadu 1908 působí v hodnosti majora u domobrany, a to u I. pluku. Podplukovníkem se stává 1. května 1912, ale to už je (od 1. března 1809) u III. pluku domobrany a od 1. června 1913 u II. pluku domobrany, u něhož získáva 1. listopadu 1914 hodnost plukovníka. Po vypuknutí Velké války se účastní roku 1914 mnohých bojů na ruské frontě. V následujících letech slouží v týlu jako velitel průmyslového rajonu Dąbrowa-Olkusz.

Jeho bratr Hugo Balzár se narodil 25. září 1869 taktéž v Laibachu, ale domovskou příslušnost měl v českém Josefově. Na vojnu byl odveden 10. října 1886 k pěšímu pluku č. 30, poté sloužil v poddůstojnických hodnostech u pěšího pluku č. 55 (26. září 1887 – 17. srpna 1888), 18. srpna 1888 se stává kadetem u 99 pěšího pluku, 1. listopadu 1890 dosahuje hodnosti poručíka. Od 1. května 1893 slouží u 70. pěšího pluku, u něhož je 1. května 1895 povýšen na nadporučíka. Od 16. května 1896 do 31. října 1902 učí na pěchotní kadetní škole v Marburgu (dnes Maribor, Slovinsko), pak nastupuje u pěšího pluku č. 11, tam získává 1. listopadu 1903 hodnost hejtmana a 1. srpna 1914 majora. 1. října 1915 se stává velitelem záložního praporu pěšího pluku č. 49 a k 1. únoru 1916 je povýšen na podplukovníka. Z bojů Velké války je jeho účast zmíněna v bojích u Gródku, bitvách u Gliny, Podmonasterze, Krosienka, Sokalu, Morawicy a Pogorzelců.

Jako první byl do šlechtického stavu povýšen mladší z bratří, Hugo Balzár, a to nejvyšším rozhodnutím ze dne 19. června 1917. Diplomem ze dne 8. srpna 1917 mu byl udělen titul šlechtic/Edler von a erb:

Dělený štít. Nahoře v červeném je zlatý kůl provázený vpravo třemi zlatými klasy, vlevo zlatou růží a pod ní zlatou lilií. Dole ve zlatě je modrá špice, v níž je nad přirozenou vodou zlatá hvězda, špice je po každé straně provázená modrou hvězdou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – zlatými a modro – zlatými přikrývadly. Klenotem je zlatý gryf s červeným jazykem držící v pravém pařátu meč se zlatým jilcem a záštitou a v levém zlatou loveckou trubku.

Johann Balzar byl do šlechtického stavu povýšen nejvyšším rozhodnutím ze dne 25. srpna 1917, diplom byl vydán 5. listopadu 1917. Císař Karel I. mu v něm udělil taktéž titul šlechtic/Edler von a s Hugovým svolením, které bylo Johannovi doručeno do Dąbrowy Górnicze 29. října 1917, i stejný erb.

 

Michal FIALA

NáhledPřílohaVelikost
Balzar von 1917Balzar von 1917199.07 KB

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  
Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com

Poslední komentáře